Na malé letiště u svaté Kateřiny se sice můžete dopravit letadlem, ale nejlepší je cestovat po dálnici od západu, pak od naftových polí při Abú Ruda východním směrem krajinou s purpurovými, zlatě a rumělkově barevnými horami - a skončit v oáze Wádí Fajrán, se zelenými akáciemi a kaskádami datlových palem. Kolem kláštera samotného se úroveň ubytování pohybuje od přepychových chat až po jednoduché, ale dobré kempy. Svatá Kateřina stojí vysoko (l 570 m) na začátku údolí, pod horou, kde bylo Mojžíšovi vyjeveno desatero přikázání. V italském ortodoxnom klášteře, založeným císařem Justiniánem, r. 527 n. 1., jsou v mohutných hradbách této pevnosti, která má i cimbuří, dosud viditelné i původní stěny. Kvůli vyváženosti náboženství postavil sultán v 10. století blízko vchodu do klášterního kostela mešitu. Byzantský kostel vlastní bohatou sbírku ikon, mozaikovou výzdobu v chrámové předsíni a má také tříloďovou baziliku. Protože chod celého souboru je svěřen jen asi desítce mnichů, je obtížné získat povolení k návštěvě vzácné knihovny a klášterního pokladu; ale určitě navštivte zahradu s cypriši a ovocnými stromy. Velmi oblíbená je také démonická kaple s lebkami a kostmi mnichů (pouze kostry arcibiskupů jsou neporušené), včetne sv. Štěpána (6. stol.) v mnišském rouchu. Spory se dosud vedou o to, zda biblická hora Sinaj je totožná s horou Džabal Músá (Mojžišovou horou, 2 285 m) nebo s její větší sestrou Džabal Catarina (horou svaté Kateřiny, 2 642 m) tyčícími se vedle sebe, nebo s některou zcela jinou horou na Sinaji. V každém případě se může stát výstup na ni před svítáním téměř duchovním zážitkem (ovšem dostaňte se na horu dříve, než svahy zaplní davy návštěvníků). Proti studenému pouštnímu větru se teple oblečte a když si budete chtít připlatit, vyveze vás beduín na velbloudu mírnějšími svahy až na vrchol. Na východ slunce na Sinaji určitě nikdy nezapomenete (na tu kosu).
