K pyramidám v Gíze se můžete dostat buď káhirskou MHD za 25 pt, což je velmi zajímavá cesta, protože všichni Egypťané v autobuse na vás dívají jako na mimozemšťana, nebo minibusem za 75 pt. z ulice al Qala. Arabsky se pyramida řekne al-Ahram. Pyramidy v Gíze vás překvapí nejprve tím, že nejsou izolovány v poušti, jak si možná představujete, ale hned vedle jižních káhirských předměstí, na konci Avenue of the Pyramids. Je to absurdní, že se vám tyto architektonické zázraky objeví ve výhledu za obyčejným seskupením kostelů a úřadů. Z ničeho nic začíná poušť. Zázraky naprosto dokonalé, jež tajemství své konstrukce prozradí až tehdy, když se k nim přiblížíte. Každá pyramida je postavaná z miliónů mohutných kamenných bloků a její stěny se ve skutečnosti podobají schodištím pro obry, nejsou tedy hladké, jak se možná zpočátku jeví. Pyramidy v Gíze vytvořila 4. dynastie Staré říše kolem roku 2600 před n. l. Největší z nich, Velká Chufuova (Cheopsova) pyramida, je vysoká 137 m, skládá se z téměř dva a půl milionu kamenných bloků a uvádí se jako poslední ze sedmi divů antického světa. Šplhání po stěně pyramidy (láká kvůli lepšímu výhledu na Káhiru a Nil) opotřebovává (a ohrožuje) jak "horolezce", tak pyramidu, a je to i tak zakázáno. Vstup do Velké pyramidy je 20 L.E. (student), nesmíte trpět klaustrofobií, protože schody v pyramidě vás zavedou do tajuplné hloubky Chufuovy zádušní komory obsahující sarkofág a ventilační šachty. Na prohlídku mezi pyramidami si můžete pronajmout velblouda. Rachefova (Chefrénova) pyramida je o 0,6 m nižší než Velká pyramida, ale působí opačným dojmem, protože stojí na vyvýšeném místě. Na vrchu má stále do hladka opracované kameny, které kdysi byly charakteristické pro všechny pyramidy. Prohlídka interiéru je zde méně náročnější než u Chufuovy pyramidy. Vstup do Chefrénovy pyramidy je 5 L.E. (student). Nejmenší z pyramid v Gíze je Menkaureova (Mykerinova) pyramida (66 m), která je rovněž nejmladší. Okolo všech pyramid jsou ohromné hrobky (mastaby) pro příbuzné faraonů, vysokých úředníků, a šlechtu. Sfinga byla vytesaná do podoby faraona Rachefa (Chefréna), aby střežila jeho hrobku. V následujících 1000 letech byla zaváta pohyblivým pískem. Thutmose IV. (1425-1408 před. n. l) tuto velkou sochu zvířete odkryl a renovoval, jak říká nápis na stéle, stojící mezi tlapami sfingy. Asi o 3 000 let pozdějí na ni mířili jako na terč při dělostřelecké výcviku mamlúkové pod Napoleonovo vládou. Nyní nastaly uctivější časy, takže Sfinga je stále ošetřována a obnovována a stále ještě doufá, že dostane zpět svůj nos z Britského muzea v Londýně. Poblíž se nachází údolní (zádušní) chrám Rachefův (Chefrénův), pozoruhodný svojí alabastrovou podlahou a skvělým souborem obrovských hladkých žulových monolitů. Pozornost si také zaslouží Sluneční bárka, jeden z člunů, vyrobených z libanonského cedru, které byly odkryté poblíž chrámu v roce 1954. Člun, který měl dopravit Chufuovu duši na druhý svět, je nyní umístěn v malém muzeu jižně od Velké pyramidy.
