Písmo

Egypťané své písmo nazývali Medu netcher = řeč bohů. Slovo hieroglyf je z řečtiny a začalo se používat až mnohem později. Znamená posvátné písmo. Hieroglyfy mají dva druhy znaků. Ideogramy označují to, co představují (obrázek slunce znamená slunce, světlo, čas), nebo označují doplňkové slovo. Fonogramy (zvukové nápisy) vyjadřují zvuk (obrázek úst znamená r). Egyptské písmo bylo dlouhou dobu nerozluštitelnou hádankou. První, kdo přijel do Egypta se znalostí jazyka starých Egypťanů, byl Jean Francois Champollion. Vypravil se do Rašídu a vyhledal místo kde se našel klíč k rozluštění egyptského písma - Rossetskou desku.
Písmo, tzv. hieroglyfy, bylo hezké z nutnosti. Napsat jedno slovo znamenalo podle starých Egypťanů věc skutečně vytvořit. Čím byl text hezčí, tím byl opravdovější a působivější. Proto byl někdy znak nebezpečného zvířete rozpůlen, aby se zvíře stalo neškodným. Písař byl vědec i umělec. Ne proto, že by měl rád půvab, ale proto, že musel být umělcem.

Tyto půvabné znaky byly nezbytné pro náboženské, historické nebo významné texty. Pro každodenní psaní však byly zbytečné. Dopisy, stav dobytka nebo různé soupisy psali písaři rychle. Před drahým papyrem často dávali přednost kousku vápence nebo rozbitého hliněného nádobí. Rychle napsané hieroglyfické znaky dostaly jinou tvář, zjednodušeně formu. Hieratické písmo byl tentýž jazyk, avšak s malými znaky sestavenými z bodů, čar a křivek.

NA CO SE PSALO

Školáci používali tabulky z fíkovníkového dřeva pokryté tenkou vrstvou štuku. Psali na ně špičatým kouskem rákosu a černým a červeným inkoustem. Tabulky se tak často omývaly, že se brzy museli potřít novou vrstvou štuku.
Učitel sledoval skřípání rákosu, dohlížel na písmo žáků a nestrpěl žádnou chybu. Přesto jich žáci dělali mnoho, pravopisné chyby, zapomenutá slova, špatně napsané znaky. Byla to těžká práce, protože žáci museli psát zleva doprava, zprava doleva, zespoda nahoru. Z dobrého písaře se měl stát vědec nebo umělec.
Později se žák naučil psát na střep hliněné nádoby s hrubým povrchem, na úlomek vápence a nakonec přišel velký den a mohl psát na kus papyru.

PROČ MĚLI PÍSAŘI NASPĚCH

Písaři zodpovídali za správný chod faraónovy říše a měli velké množství práce. Všechno bylo na nich. Sepisovali podrobné zprávy a účty, předávali příkazy, dohlíželi na jejich provedení, počítali daně, sepisovali žaloby před soudem.......
V chrámech opisovali náboženské texty nezbytné k dobrému chodu země. Co kdyby ji opustili bohové? Psali také texty, které měly mrtvé doprovázet na onen svět. Ve vesnicích vyráběli amulety. Na kousek papyru napsali kouzelná slůvka, aby ochránili lidi před nemocemi, před obtěžováním zlomyslných nebožtíků. Písaři vymýšleli pohádky, básně a výchovná nebo mravní ponaučení. Bavili se psaním dlouhých humorných textů nebo si dělali legraci ze všech řemesel.

hieroglyphic_alphabet.gif (2,2 kB)