Sarkofág, rakve, maska
Po celou dobu vlády 18. dynastie zůstával pohřeb v kamenném sarkofágu víceméně výsadou králů. Dodnes jsou známy pouze tři nekrálovské sarkofágy z této éry: jeden patří Senenmutovi, oblíbenci královny Hatšepsut, dva zbylé pak pochází z doby Amenhotepa III. (patří Amenhotepovi, synovi Hapua, a Merimosemu). Spodní, úložná část sarkofágu, má tvar kaple s obloukem a je vyrobena z kvarcitu (křemence). Víko Tutanchamonova sarkofágu je naproti tomu vyrobeno z růžové žuly. Použití různých materiálů u obou částí sarkofágu je unikátní; nabízí se proto teorie, že „správné“, kvarcitové víko sarkofágu nebylo dokončeno včas. Krom toho vede v prostřední části víka příčná prasklina, z níž lze usuzovat, že během pohřebních prací došlo k nehodě – prasklina je totiž vyplněna sádrou a zakryta malbou. Texty a dekorace na úložné části sarkofágu byly ještě jednou zcela přepracovány. Bohyním v rozích byla v rámci tohoto procesu přidělána křídla a původní nápisy byly zcela vymazány. Důkazy o těchto zajímavých změnách a pozůstatky vymazaných nápisů byly objeveny jednou egyptoložkou teprve před zhruba deseti lety.
Sarkofág
Originál z kvarcitu (úložná část) a žuly (víko) d. 256 cm, š. 133 cm
Originál sarkofágu se dodnes nachází v Tutanchamonově hrobce a je tak oddělen od rakví, které jsou uloženy v Egyptském muzeu v Káhiře. Každá z podélných stran je v oblasti hlavy ozdobena posvátným okem vedžat. V rozích u hlavy jsou též vyobrazeny obě významnější bohyně Eset (vlevo) a Nebthet (vpravo), zatímco druhé dvě, Neit a Selket, stojí na straně nohou. Všechny čtyři bohyně hledí směrem k hlavě sarkofágu. Horní řádky nápisu na obou stranách sarkofágu jsou rozděleny v půlce tak, že se text směrem od středu dá číst buď doleva, nebo doprava, a následně na obou koncích pokračují vertikálně a navazují na příslušný sloupec znaků.
Vnější rakev
Originál z cypřišového dřeva se zlatým potahem na sádrovém podkladu; stříbro, bronz, vykládáno kalcitem, obsidiánem a polodrahokamy, d. 223,5 cm, š. 83,8 cm v. 108,5 cm
Vnější rakev krále zobrazuje v těžké, třídílné božské paruce vystupující zpod pokrývky hlavy pytlovitého tvaru. Na bocích těla jsou zobrazeny bohyně Eset a Nebthet, jež v ochranném gestu zdvihají jednu ze svých opeřených paží. Jemně vyryté bohyně lehce vystupují z péřového vzoru v jejich okolí. Ze spodní strany víka vyčnívají stříbrné čepy, které zapadají do prohlubní na spodní, úložné části rakve, a jsou ozdobeny nápisy, přestože tyto texty po nasazení víka nemohly být vidět. V oblasti nohou je i na spodní straně rakve znovu vyobrazena bohyně Eset rozpínající své opeřené paže. Jelikož tato část rakve byla nakonec příliš vysoká a bránila nasazení víka sarkofágu, musela odsud být část sarkofágu dodatečně odstraněna.
Střední rakev
Originál z pozlaceného dřeva vykládaného polodrahokamy a jejich skleněnými imitacemi, d. 204 cm, š. 68 cm, v 78,5 cm
I střední Tutanchamonova rakev zobrazuje krále zahaleného v péřovém hávu. Insignie a spletený božský vous jej líčí jako vládce podsvětí. Pokrývkou hlavy je vladaři na této rakvi ovšem pruhovaný královský šátek nemes, který svým vykládáním připomíná Tutanchamonovu slavnou zlatou masku. Tato rakev je skvostnou ukázkou použití techniky zvané cloisonné, celkového intarzování velkých ploch. Kresba peří je zde vyhotovena pomocí zlatých proužků tvořících jednotlivé buňky vzoru. Do nich byly následně pomocí tmelu vlepeny připravené kousky skla a polodrahokamů různých barev. Světle modré sklo je přitom imitací tyrkysů, tmavě modré napodobuje lapis lazuli (lazurit) a červené karneol. Dnes se má obecně za to, že tato rakev byla původně určena pro některého z Tutanchamonových předchůdců a následně upravena.
Vnitřní rakev ze zlata
Originál ze zlata, vykládáno polodrahokamy a jejich skleněnými napodobeninami
d. 187 cm, š. 51,3 cm, v. 51 cm
Vnitřní rakev je vyrobena z ryzího zlata a se svými 110,4 kg váhy představuje nejvelkolepější kus celého pohřebního pokladu. I tato rakev zobrazuje krále v podobě mumie zahalené do hávu z peří. Vous má král spletený po božském způsobu, na hlavě šátek nemes a ve zkřížených rukou drží žezla. Stejně jako u zlaté masky se i zde podoba tváře řídí oficiálním a idealizovaným královským portrétem. Intarzie tmavě ohraničených očí byly bohužel zničeny esencemi přelitými přes rakev. Kresba péřového vzoru a nápisy na rakvi byly umně vyryty do masivního zlatého plechu rakve, stejně jako nádherně vyvedený reliéf bohyň Eset a Nebthet v její nožní části.
Pektorál s okem vedrat
Originál ze zlata, polodrahokamů a skla
Přívěšek tohoto pektorálu, který měla královská mumie kolem krku, nemá pouze značnou estetickou hodnotu, ale též hluboký mytologický význam. Oko v jeho středu se v egyptštině nazývá vedžat („neporušené“) a symbolizuje oko slunečního boha Hora, o které přišel v boji se svým strýcem Sutechem, a následně se mu opět obnovilo. Zatímco toto oko začalo být spojováno s (přibývajícím a ubývajícím) měsícem, pravé oko, zdobící tento řetízek, se stalo symbolem slunce. Po stranách oka vidíme bohyně Nechbet a Vadžet, patronky Horního a Dolního Egypta. Protiváhu náhrdelníku tvoří dva posvátné sloupy džed a jeden Esetin uzel, symboly Usira a Eset, Horových rodičů.
Zlaté pásy mumie
Vedle skvostné zlaté masky byla mumie ozdobena i řadou dalších objektů. K nim patří i zlaté pásy s nápisy z barevného skla, které ležely na vnějších lněných obvazech. U mumií, jež nebyly zaopatřeny tak bohatě jako Tutanchamon, bývaly tyto dekorativní pásy obvykle tvořeny pouze obarvenými pruhy lněného sukna. Nápisy na pásech jsou klasické pohřební texty, mezi nimiž nalezneme zaříkadla nebeské bohyně Nut, Anupa, boha mumifikace, a čtyř synů Horových, ochránců vnitřních orgánů zesnulého. Tyto pásy původně patřily do pohřební výbavy Tutanchamonova předchůdce Smenchkare, což lze poznat podle toho, že panovníkova jména byla upravena a nahrazena.
Rakve plní dvojí účel – jednak jsou náhradním tělem zesnulého a zároveň chrání jeho mumii. Nápisy na rakvích vzývají bohy, které nebožtíka ochraňují po dobu strávenou v balzamovacím stanu. Tutanchamonova velká pozlacená vnější rakev obsahuje dvě rakve vnitřní a v sarkofágu byla umístěna na plochém lůžku, které po více než tři tisíce let neslo jejich enormní váhu – zhruba 1250 kilogramů. Na všech třech rakvích je vyobrazen panovník ve své mumifikované podobě – oděn v rouchu z peří drží ve zkřížených rukou insignie královské moci. Jeho čelo zdobí obraz supice a kobry, symboly Obou paní, božských ochránkyň Horního a Dolního Egypta. Zatímco obličejová část vnitřní a střední rakve panovníka zobrazuje stejně jako jeho slavná maska v tradičním královském šátku nemes, na vnější rakvi má Tutanchamon nasazenu starobylou třídílnou božskou paruku. Dekorace pomocí uzavřeného vzoru peří byla u královských i soukromých rakví běžná za éry 17. dynastie, více než dvě stě let před Tutanchamonovou smrtí. V době Nové říše však již tento klasický dekor, jenž je pravděpodobně založen na tradiční představě duchovní složky těla zemřelého (ba), zobrazované nejčastěji v podobě ptáka, zachovávali jen panovníci. Zejména prostřední rakev je bohatě vykládána smaltovanými ozdobami a polodrahokamy. Různobarevnou intarzii nalezneme nejen na péřovém vzoru, ale i na nápisech na rakvi. Tato technika byla charakteristická pro amarnské období; před ním se s ní běžně nesetkáváme.
Jelikož nejvnitřnější rakev byla při pohřbu mimořádně bohatě polita esencemi, které se postupem času přeměnily na pryskyřici, spojila se pevně s rakví prostřední a Carter je od sebe musel nejprve obtížně páčit. Přitom bohužel došlo ke ztrátě vykládaných očí vnitřní rakve. Ta je, až na několik intarzovaných míst, vyrobena čistě ze zlata, váží 110,4 kilogramů a už jen z tohoto důvodu ji lze označit za nejpůsobivější archeologický objev, který byl kdy v Egyptě učiněn. Při nálezu rakve oblast hrdla ještě obepínaly řetězy ze skleněných a zlatých plíšků. Ve vnitřní rakvi ležela panovníkova mumie, skryta pod maskou a dalšími ozdobami. I mumie samotná byla bohatě polita esencemi, které ji pevně „přilepily“ ke dnu rakve, a musela tak být částečně vyříznuta. Tutanchamonovo tělo se navíc nacházelo ve velmi neutěšeném stavu, neboť po kontaktu s pryskyřičnými esencemi došlo k chemické reakci a jeho částečné karbonizaci.
Tutanchamon byl mumifikován tradičním způsobem – vnitřnosti byly vyňaty řezem vedoucím od pupku k levému stehnu, nosní dírky a rty byly zality pryskyřicí. Předloktí byla ohnuta a položena vedle sebe na Tutanchamonově trupu. Mladý král měl propíchnuté ušní lalůčky, oholenou hlavu a prázdná lebka byla po vyjmutí mozku vylita pryskyřicí. Ukázalo se, že Tutanchamonova výška přesně odpovídala velikosti obou soch strážců před pohřební komorou.
Obličej zabalené mumie byl skryt pod jedinečnou zlatou maskou. Ta znázorňuje božského panovníka se zlatou barvou kůže a poskytuje mu stálý „náhradní obličej“ pro věčný život. Stejně jako u obou vnitřních rakví najdeme též na posmrtné masce královský šátek nemes. Na zadní straně zlaté masky nalezneme zaříkadlo „pro tajemnou hlavu“ z Knihy mrtvých, které nejprve slovy „Buď pozdravena, krásná tváři“ oslovuje masku, ale následně se obrací na celou mumii. Masky z kartonáže se mezi neurozeným lidem začínají objevovat krátce po konci Staré říše (kolem roku 2100 př. n. l.) a později je často vídáme namalované v pohřební výbavě na obrazech pohřebních procesí. Na rozdíl od královských masek bychom na maskách neurozených marně hledali nemes; u nich je tento odznak královské moci nahrazen božskou parukou. Pohřební masky zůstávají v Egyptě populární až do řecko-římských dob. Mezi nejznámější exempláře patří nádherné masky Jujiho a Tuji, Tutanchamonových prarodičů.
Maska
Originál z masivního zlata vykládaného skleněnými ozdobami a polodrahokamy
v. 54 cm
Tato jedenáct kilogramů těžká maska byla položena přes hlavu královy zabalené mumie. Podle mnohých se jedná o nejvelkolepější část celého pohřebního pokladu mladého faraona. Jeho idealizovaný portrét vyrobený z masivního zlata byl vytvořen v pozdním amarnském stylu a svou elegancí zůstává až dodnes nepřekonán. Oči masky působí mimořádně živým dojmem; jsou vykládány světlým křemenem, jejich zornice pak obsidiánem. Na pruhovaném královském šátku nalezneme v úrovni čela hlavu supice a tělo kobry, symboly božských ochránkyň Horního a Dolního Egypta. Uši jsou nestejně velké a jejich lalůčky jsou propíchnuty, aby do nich mohly být umístěny šperky. Maska nezakrývala pouze obličej, ale přecházela do límcového náhrdelníku, jenž byl na hrudi mumie zakončen sokolími hlavami. Na zadní straně masky je uvedeno zaříkadlo, které přirovnává smyslové orgány k bohům a bylo předčítáno v rámci pohřebního rituálu při nasazování masky. Rakve a sarkofágy zobrazující zesnulého v mumifikované podobě, jej zpodobňují vždy s nasazenou maskou, čímž se vysvětluje jejich podobný vzhled.
Přímo pod maskou ležel na prsou mumie skarab potřený pryskyřicí. Zespodu jej obepínaly dvě zkřížené ruce z leštěného zlatého plechu, které byly přišity k tkanině, v níž byla mumie zabalena, a držely insignie, jejichž dřevěné části se nedochovaly. Pod oběma rukama byl vyobrazen pták s lidskou hlavou, symbol ba, rozpínající svá křídla. Ba prezentuje pohyblivou součást zemřelého, která se v posmrtném životě kdykoliv může spojit s jeho hmotnou schránou – mumií ležící v rakvi. Jeden svislý a čtyři vodorovné pruhy ze zlatého plechu s vykládanými texty imitují pásky, jimiž byl k mumii přichycen rubáš.
Poté byly vrstvu po vrstvě odstraňovány další tkaniny, v nichž byla mumie zabalena. Přitom archeologové naráželi na bezpočet nejrůznější amuletů a dalších šperků – nakonec se jejich počet vyšplhal až na 150 kusů. Kolem krku měla mumie značné množství amuletů v několika vrstvách. Na hrudi přes sebe leželo několik límcových náhrdelníků ve tvaru supa, sokola a okřídleného hada spolu s dalšími těžkými přívěsky (pektorály). Předloktí mumie zdobila celá řada náramků v krátkých rozestupech a ve spodní části těla byly umístěny dvě dýky. Množství ozdobných kroužků a další drahocenné šperky, mezi nimiž nechyběly další náhrdelníky ve tvaru ptáků. Tato bohatá sbírka šperků a amuletů, jež byly po těle rozmístěny podle přesně daného schématu, měla za úkol chránit tělo zesnulého, jeho jednotlivé části nebo orgány.
V pokladnici archeologové nalezli vedle dvoudílného souboru rakví Tutanchamonových dětí ještě další, třetí soubor. Skládal se z vnější rakve napuštěné pryskyřicí, jež skrývala pozlacenou vnitřní rakev vyrobenou ze dřeva. V ní pak ležel uzlík lněného plátna a miniaturní rakev. Po rozbalení lněného uzlíku se ukázal řetízek se zlatou figurkou sedícího krále. Miniaturní rakev pak obsahovala ještě menší model rakve připomínající svým tvarem mumii, jež nesl jméno a titul Tutanchamonovy babičky, královny Teji. Obsah této rakve, spletený pramen vlasů, tak zřejmě byl osobní památkou Tutanchamona na jeho babičku.
