Schrány

První schrána

Na vnitřních stěnách první schrány jsou vylíčeny obrazy z Knihy o nebeské krávě. Poté, co se mu lidé začali  vzpouzet, rozhodl se sluneční bůh, že je zahubí. Když však jeho dcera splnila rozkaz svého otce a část rebelů sežehla v poušti, zželelo se mu zbytku lidstva a zachránil jej před smrtí z rukou své dcera tak, že ji opil. Poté nasedl na nebeskou krávu a Zemi opustil. Tento text nám přibližuje, jak staří Egypťané vysvětlovali příchod zla na Zemi kvůli rebelii lidí; do značné míry tedy plní podobnou roli, jako biblická vyprávění o prvotním hříchu a potopě světa.

Druhá schrána, vnitřní strana pravé stěny

Na vnější straně pravé stěny pokračují záhadné obrazy z neznámé knihy o podsvětí se zašifrovaným textem (kryptografie) a mezi scénami opět nalézáme úryvky z Knihy mrtvých.

Na pravém křídle dveří schrány je vyobrazen král, jak jej Maat, bohyně spravedlivého řádu světa, představuje slunečnímu bohu Re-Harachtejovi. Zadní stěna schrány zobrazuje bohyně Eset (vpravo) a Nebthet (vlevo). Každá z nich drží jednu ze svých opeřených paží vztyčenou, zatímco druhá směřuje mírně dolů. Hieroglyfy připsané u tohoto obrazu zachycují jejich řeč a jsou umístěny tak, že vycházejí jakoby z jejich úst. Bohyně králi slibují, že jeho smyslové orgány a končetiny mu budou bez omezení sloužit i v posmrtném životě.

Nahoře na vnitřní straně pravé stěny schrány je umístěn podélný obraz čtyř vesel, sedmi krav a jednoho býka. Jak vyplývá z úryvku z Knihy mrtvých pod obrazem, měly tyto symboly zemřelého v posmrtném životě zásobovat potravou.

Druhá schrána – levá vnější strana

Originál z pozlaceného dřeva d. 374 cm, š. 235 cm, v. 225 cm

Tajemná kniha o podsvětí, 1. část

Levá vnější stěna druhé schrány obsahuje první ze dvou známých částí jinak neznámé knihy o podsvětí. Vpravo na levé vnější stěně označují dva kůly – horní s beraní hlavou, jenž je označován jak „hlava (slunečního boha) Rea“ , a dolní s hlavou psí, nazývaný „Reův krk“ – začátek knihy o podsvětí. Nahoře před kůlem stojí osm bohů v mumifikované podobě, kteří mají různé hlavy. Představují obyvatele podsvětních jeskyň a nesou velmi neobvyklá jména jako například  „Ten s tlustým obličejem“ . Pod nimi směrem ke kůlu běží čtyři bohové, jejich hrudní část tvoří posvátný skarab. Spolu se čtyřmi bohy v mumifikované podobě, kteří stojí za nimi, jsou označováni jako obyvatelé „Místa záhuby“. Všechny tři části obrazu jsou odděleny tyčící se postavou mumie nesoucí jméno „Ten, který skrývá hodiny“. Kolem její hlavy a nohou je ovinut vždy jeden had, jenž si kouše vlastní ocas a jmenuje se „Ovíječka“. Nahoře na zádech mumie můžeme spatřit sedm bohů v jejich jeskyních, uprostřed sedm bohů velebících slunečního boha a dole dvě postavy mumií v rakvích obtočených hadem.

Druhá schrána – pravá vnější strana

Originál z pozlaceného dřeva, d. 374 cm, š. 235 cm, v. 225 cm

Tajemná kniha o podsvětí, 2. část

Na pravé vnější stěně druhé schrány nalezneme druhý díl jinak neznámé knihy o podsvětí. Přítomnost slunečního boha je zde naznačena množstvím malých sluncí, z nichž vycházejí paprsky světla. Ty dopadají v horním pruhu na čelo bohů v mumifikované podobě a vedle nich také na krk bezhlavých tvorů. Dále vlevo vycházejí paprsky světla z hvězd. V prostředním obrazovém pruhu procházejí paprsky vysílané slunečním kotoučem božstvy se lví hlavou a ve spodní části odrážejí bohyně svýma rukama přijaté světlo na hlavu hadů. O něco více vlevo pak světelné paprsky, které hadí a lví hlavy chrlí na sluneční kotouče, obklopují stojící postavy Usira, boha mrtvých. Na závěrečném obrazu vidíme vlevo čtyři páry rukou, které svrchu a zespodu pohybují dvěma slunečními kotouči. V nich se nachází sluneční bůh v podobě svého ba zobrazeného jako pták s beraní hlavou.

Vnější strany obou podélných stěn druhé schrány jsou ozdobeny malbou o třech obrazech. Jedná se o výjevy z jinak neznámé knihy o podsvětí. Obtížně rozluštitelné scény jsou opatřeny popisky psanými v jakési tajné šifře (kryptografie), a navíc jsou kombinovány s úryvky z Knihy mrtvých, které s tajenými obrazy nemají žádnou věcnou souvislost. Na první pohled se zdá, že na obrazech jsou scény oživování obyvatel podsvětí slunečním bohem. Tutanchamonovo jméno bylo na této schráně nepochybně změněno a znovu vyzlaceno. Nejprve zde očividně bylo uvedeno ještě vladařovo původní jméno Tutanchaton, je tedy jasné,že byla zhotovena na počátku jeho panování.

Na levém křídle dveří druhé schrány nalezneme jemný reliéf, na němž je vyobrazena bohyně Eset přivádějící krále ke svému bratru Sirovi, bohovi podsvětí. Eset zde Tutanchamona označuje za svého „vlastního syna“.

V horní části levé vnitřní strany druhé schrány nalezneme další výpravný obraz, na jehož jedné straně stojí bohyně Eset a na straně druhé bohyně Nebthet. Obě jsou provázeny třiceti různými sedícími podobami Usira. Které jsou pokaždé označeny jiným jménem. Mezi nimi jsou zobrazeny tři lodě plující po nebeském oceánu – večerní bárka, loď slunečního boha a ranní bárka. Zcela vzadu pak vidíme Tutanchamona, jak se připojuje k této skupině nejdůležitějších egyptských božstev. Pod tímto obrazem jsou vypsány s ním související úryvky z Knihy mrtvých, které mají zesnulému vladaři zajistit volnou cestu ve sluneční bárce  a možnost nadále panovat ve jménu slunečního boha.

Třetí schrána

Rovněž i třetí schrána je pojata jako hornoegyptská posvátná kaple. Obě její vnější stěny obsahují výjevy z knihy Amduat, jejíž název lze přeložit jako „To, co je v podsvětí“. Jedná se o pohřební text, který byl vyhrazen pouze pro krále a líčí noční pouť slunce. Každý úsek popisuje jednu z dvanácti nočních hodin a s výjimkou první hodiny je rozdělen do tří částí. V prostřední část každého z obrazů nalezneme bárku slunečního boha (v jeho noční podobě s beraní hlavou). Výjevy z Amduatu se objevují již na stěnách královských hrobek Tutanchamonových předků. Ve srovnání s verzemi známými z jiných hrobek jsou však obrazy z Knihy o podsvětí na třetí schráně Tutanchamonova sarkofágu zhruba o třetinu kratší.

Levá vnější strana schrány je vyzdobena obrazem druhé noční hodiny a zdá se, že navazuje na scény první noční hodiny v pohřební komoře. Šestá noční hodina na pravé vnější stěně vypráví o pouti mrtvého těla nočního slunečního boha prastarými vodami, ovšem tato část je natolik zkrácena, že popisované scény se na obraze vůbec neobjevují. Na vnější straně dveří a zadní stěně schrány jsou vyobrazena rozličná božstva se zvířecími hlavami, která chrání brány v podsvětí. Aby mohl poutník bránou projít, musí znát jméno jejího strážce. Za božstvy s krokodýlí a lví hlavou na křídlech dveří stojí vždy bůh s hlavou berana. Totéž platí i o zadní straně, kde beraního boha nalezneme u božstev s lidskou a antilopí hlavou. Zevnitř můžeme na levém křídle rozpoznat bohyni Eset a na křídle pravém bohyni Nebthet: ruce mají porostlé ptačím peřím a rozpínají je v ochranném objetí.

 Třetí schrána – pravá vnější strana

Originál z pozlaceného dřeva, d. 340 cm, š. 192 cm, v. 215 cm

Šestá noční hodina v knize Amduat

Rovněž šestá noční hodina na pravé vnější straně třetí schrány je rozdělena na tři části: V té prostřední pluje sluneční bůh s beraní hlavou spolu se svým doprovodem v bárce a přiděluje lidem žijícím v podsvětí pole, z nichž mu potom mohou odvádět obětní dary. Na horním obrazovém prohu sedí bozi na neviditelných trůnech, čímž je naznačeno jejich procitnutí ze spánku mrtvých. Korunovaná žezla u pravého konce obrazu dostávají od slunečního boha pokyn, aby jej podporovala. Ve středním registru drží bohyně za zády dvě nádoby ve tvaru koule – zde se však umělci při vytváření schrány dopustili chyby, protože původně se mělo jednat o dva kruhy zornic (slunečního boha). Dvanáct postav ve tvaru mumie (z celkových šestnácti) reprezentuje ty, o něž se již sluneční bůh postaral. Bohové na spodním pruhu, z nichž první je označován jednoduše jako „krokodýl“, jsou nabádání, aby slunečnímu bohovi napomáhali při splynutí s jeho mrtvým tělem. Had se čtyřmi lidskými hlavami, jenž se jmenuje „Ten, který požívá postavy“, je zde zobrazen proto, aby ničil nepřátele a „spolkl jejich stíny“.

Třetí  schrána – levá vnější stěna

Originál z pozlaceného dřeva d. 340 cm, š. 192 cm, v. 215 cm

Druhá noční hodina v knize Amduat

Jak je v Amduatu běžné, je druhá noční hodina rozdělena do tří obrazových částí. Bárka slunečního boha plující ve střední části je provázena čtyřmi dalšími bárkami, jejichž konce mají podobu hada, koruny nebo lidské hlavy. Doprovodný text popisuje, jak sluneční bůh přiděluje obyvatelům této části podsvětí půdu a úrodu. Někteří bohové ve spodním pruhu jej za odměnu obdarovávají roky (vlády), které jsou symbolicky znázorněny jako pučící stonky rostlin. V horním pruhu vidíme obraz stély s lidskou hlavou, jež je označena jako „Sirův příkaz“. Za ní následují „hadí hůl“ a „zahnutá Sirova berla“. Vládce podsvětí je zde tak zastoupen pouze v podobě svých insignií. Bohové na trůnech jsou porotou soudící zemřelé a ozbrojení bozi mají za úkol pobíjet odsouzené nepřátele. V horním textu rámu vítají podsvětní bohové mrtvého Tutanchamona a označují jej za jednoho ze svých řad.

Čtvrtá schrána

Na rozdíl od předchozích schrán je schrána čtvrtá vyhotovená ve tvaru dolnoegyptské posvátné kaple a využívá vystouplých reliéfů. Je možné, že tato schrána v pohřením průvodu sloužila pro uložení rakve při převozu do hrobky. Na obou zavřených křídlech dveří zde viditelné úzké strany opět nalezneme bohyně Eset (vpravo) a Nebthet (vlevo), které i zde mají opeřené paže a rozpínají je v ochranitelském gestu. Obdobných způsobem jsou obě bohyně vyobrazeny též na zadní straně schrány, kde je zároveň připsán text, v němž zesnulému panovníkovi slibují svou ochranu. V pohřebním ritálu obě bohyně truchlí v úloze plaček vždy u hlavy a nohou zemřelého, a proto je pravidelně nacházíme na kratších stěnách schrán. Na koncích bočních stran je vyobrazen bůh Thovt, „Otvírač nebes“, v obou částech prostředních pak figurují vždy čtyři bohové, kteří krále svými sliby ubezpečují, že například jeho obydlí pro věčný život čeká dobrý osud (Amset), že obvazy jeho mumie budou v posmrtném životě sejmuty (Anup), že jeho nepřátelé budou pobiti (Duamutef), nebo že bude moci libovolně přicházet i odcházet (Geb). Čtyři bohové na pravé podélné stěně panovníkovi slibují, že se postarají o to, aby jeho tělo zůstalo neporušené. Jelikož zobrazení bohů a texty jsou uspořádány velmi podobně jako na rakvích, plní tato schrána úlohu jakési vnější rakve bez dna. Vnitřní strany schrány jsou popsány výňatky z Knihy mrtvých, které shrnují její nejdůležitější zaříkadla a tvoří tak určitou „knihu v knize“.

Obě miniaturní rakve určené pro vnitřní orgány se skládají ze dvou slepených zlatých schrán. Zatímco dekorace na vnitřní schráně byla tepaná, na vnější schráně se nacházejí barevné geometrické výplně ze sklad a polodrahokamů. Po stranách pak roztahují v úrovni paží v ochranném gestu svá křídla bohyně Vadžet (had) a Nechbet (sup). Kanopické rakve vypadají jako zmenšené modely střední rakve a stejně jako ona byly původně vyrobeny pro některého z Tutanchamonových předchůdců, což lze zjistit podle pozměněných kartuší se jmény.