Sošky

Sošky bohyň Eset a Nebthet

Sošky bohyň ve tvaru mumií nalezených v pokladu Tutanchamonovy hroby se od sošek mužských božstev liší především tím, že jim chybí zahnutý božský vous. Eset a Nebthet zde představují mytické plačky, které posbíraly kusy Usirova roztrhaného těla, a staly se tak především patronkami fyzické neporušenosti mrtvého. V královském pohřebním ritálu však zřejmě hrály roli i při vladařově výstupu na nebesa. Podle jedné formulace má totiž zesnulý král vystoupit na nebesa „po Nebthetiných stehnech“.

 Sošky sokolích bohů Haruer a Hora z Letopole

Jméno Haruer představuje pořečtěnou formu egyptského označení „velký Hor“. Tento bůh se sokolí hlavou tvořil během pohřebního rituálu jistě dvojici s Horem z Letopole, Jenž byl také zobrazován se sokolí hlavou. Jako vládci noční oblohy jsou spojováni s jedním ze souhvězdí nočních hodin a hrají tedy roli v okamžiku, kdy zemřelý král v noci vstupuje na nebe. Sošky bohů jsou typickým egyptským spojením člověka a zvířete, přičemž třídílná božská paruka šikovně zakrývá přechod mezi ptačí hlavou a lidským tělem. Charakteristická obličejová kresba sokola stěhovavého je vytvořena pomocí výplní z barevného skla.

Sošky bohů Amseta a Hapiho s lidskou hlavou a Kebehsenufa se sokolí hlavou

Tyto tři sošky tvoří spolu se soškou Duamutefa čtveřici kanopických bohů. Zatímco bůh Hapi, jenž bývá později zobrazován s hlavou paviána, je zde ještě ztvárněn s lidskou hlavou, má Kebehsenuf již hlavu sokolí. Všichni čtyři bohové jsou spojeni s bohem Tatou, jenž zde možná představuje samotného krále, kterého mají bohové pozvednout na nebesa. Hapi má božské vousy z ebenového dřeva, Kebehsenufův zobák a kresba kolem očí jsou vytvořeny ze skleněných výplní.

 Soška bohyně Menkeret vyzdvihující krále

Ženské božstvo nese na hlavě zahalenou sošku krále, která je v některých nápisech označována jednoduše jako „moc“. Předpokládá se tedy, že toto sousoší zvané Menkeret zobrazuje bohyni vyzdvihující na nebesa ztělesnění královské moci. Sousoší Menkeret známe pouze z pohřebních obřadů a z knih o podsvětí, přičemž postava zvedající krále může být i mužského pohlaví.

 Sošky bohů Mamua a Cheprera a bohyně Sened

Bůh Mamu, který se vyskytuje výhradně v kontextu královských pohřbů, zřejmě symbolizoval světelnou záři a mohl tvořit pár s bohem Atumem, ztělesňujícím zapadající slunce. Bůh Cheprer a bohyně Sened možná v pohřebním rituálu tvořili jednu skupinu s oběma sokolími božstvy. Bohyně Sened je mimo královské soubory sošek známá pouze z Knihy noci.

 Standarty boha Sopdua a sokola Gemehsu  

Oba sokoli na standartách byli objeveni ve stejné schráně jako hadí bůh. Sokol s dvojitou péřovou korunou je podle nápisu bůh Sopdu, druhý představuje sokola Gemehsu. Sopdu byl prastarým místním bohem uctívaným ve východní deltě, který strážil a ovládal východní egyptskou poušť. Na královském pohřebním rituálu se pak pravděpodobně podílel právě v úloze strážce hranice. Zobák nákladně zpracovaného sokola Gemehsu je vyroben ze stříbra, jeho žezlo ve tvaru důtek umístěné vzadu pak z bronzu. Vybarvení očí typické pro sokola stěhovavého je u obou těchto sošek zhotoveno pomocí výplní z různobarevného skla.

 Soška hada

Pouze tři z početného souboru figurek bohů nalezených v černých schránách představují bohy v jejich čistě zvířecí podobě. Jednou z nich je vztyčená kobra s nafouknutým prsním štítem neboli ureus. Nápis na černém podstavci obsahuje Tutanchamonovo trůnní jméno a tento panovník je zde označen jako milovaný „živým bohem“. Bůh zobrazený jako had a nesoucí toto jméno se objevuje v „knize o tom, co je v podsvětí“ jako strážce brány. Podivuhodně živé oči hadího boha jsou vykládány bronzem a křemenem.

 Sošky boha Duamutefa s psí a lidskou hlavou

Bůh Duamutef je jedním ze čtyř bohů strážících vnitřní orgány. Jedna soška ho zobrazuje se šakalí hlavou, zatímco na druhé má tento bůh hlavu lidskou. Až do Tutanchamonova období byli takzvaní kanopičtí bohové znázorňováni především s lidskou hlavou; v jeho hrobce se proto nachází jak soška se zvířecí, tak i s lidskou hlavou. Kanopičtí bohové pomáhají zesnulému během pohřebního rituálu při vstoupení na nebesa a proměně ve stálou hvězdu na noční obloze. Jelikož Duamutef je v zobrazení oblohy jedné královské hrobky přiřazen k jižnímu a na jiném místě opět k severnímu souhvězdí, mohly i tyto sošky během rituálu symbolizovat dvě rozdílná souhvězdí.

 Soška boha Atuma

Soška boha Atuma nemá na rozdíl od figurky boha Šua žádnou korunu. Atum, prabůh, jenž stvořil sám sebe, je v Knihách mrtvých ztotožňován se zapadajícím večerním sluncem. Roli večerního slunce zacházejícího do podsvětí a obnovujícího se v těchto místech pak Atum zřejmě měl i během pohřebního rituálu.

 Soška boha Šua

Soška s korunou ze čtyř per představuje boha vzduchu Šua. Nápis na podstavci zní: „Šu, Hor, jehož paže je silná“. Bůh Šu ztělesňuje prostor mezi nebem a zemí tak, že zdvihá bohyni nebes a tím ji odděluje od  boha země Geba. Snad proto tvořil při pohřebním rituálu s bohem země pár. Jako syn boha Atuma a manžel své sestry Tefnut je Šu jedním z Devatera bohů z Heliopole, z nichž ve čtvrté generaci pocházejí také Eset, Usir, Sutech a Nebthet.

 Soška boha Tatenena

Memfidský bůh země Tatenen byl pravděpodobně dalším božstvem, jehož podobu mohl zesnulý král na sebe během pohřebního rituálu vzít. V lůně boha  Tatenena se v noci znovuzrozuje slunce a jedná se tak zřejmě o přímou narážku na královu regeneraci v podsvětí.

 Soška bohyně Sachmet na trůně

Bohyně Sachmet zobrazovaná se lví hlavou byla uctívaná především v Memfidě jako manželka božského patrona tohoto města, Ptaha. Její jméno znamená „mocná“ a z tohoto titulu zřejmě při královském pohřebním rituálu zaručovala zachování královské moci. Jakožto ženské božstvo má na  sobě šaty na ramínkách ve stylu Staré říše, ozdobené síťovým vzorem ze čtyřlistých květů. Živé oči a špička nosu jsou vykládány sklem. Černě natřený podstavec byl vzadu seříznut, aby se soška vešla do schrány.

 Soška boha Ptaha

Obličej boha Ptaha je potažen nažloutlým, zbytek sošky pak načervenalým plátkovým zlatem. Bůh drží v rukou svoje typické žezlo, jež spojuje symboly života, trvání a síly a je zde vyrobeno z mědi se zlatým tausováním. Ptah je obvykle zobrazován zahalený jako mumie, přičemž jeho ruce mírně vystupují z těsně  připevněných obvazů. Zde na sobě však výjimečně má pérový háv. Ptah je především bohem-stvořitelem, jehož slovo má moc tvořit. Jeho úloha v pohřebním rituálu by mohla souviset s formulí z Knihy mrtvých „vzít na sebe podobu Ptaha“. V této zmínce jde také o ztotožnění jazyka zemřelého s jazykem tohoto boha. Podstavec Ptahových sošek byl často vyroben ve tvaru zepředu zkoseného symbolu světového řádu „maat“, a proto je také Ptah v nápise označen jako „pán maat“.

 Sošky bohů Taty a Geba

Na podstavci sošky boha s hornoegyptskou korunou je napsáno, že Tutanchamon je milován bohem Tatou. Za tímto jménem se ale možná neskrývá jinak zcela neznámý bůh, ale jedná se o ztělesnění „obou zemí“ Egypta, jimž král vládnul. V tom případě by název sošky zněl Taui. Bůh země Geb je naopak božstvo, jež tvoří neodmyslitelnou součást víry v posmrtný život, neboť každý mrtvý se při pohřbu dostává do země. Geb jako otec Usira také přijímá každého zesnulého krále jako svého nového syna, jeho úloha v pohřebním rituálu tak zřejmě souvisela s touto rolí.

 Dvě sošky krále jako dětského boha

Obě nahé sošky mají dětskou postavu a drží stylizovaný hudební nástroj sistrum. Byly nalezeny ve dvou schránách s královskými soškami a představují zřejmě Tutanchamona jako dětského boha Ihiho při hře na sistrum, neboť zemřelý král se podle textů přednášených během pohřbu má proměnit v tohoto boha. Ihi ochraňuje a provádí mrtvé na cestě přes horizont a král si tak v této formě pravděpodobně sám zajišťuje svou bezpečnost.

 Dvě sošky krále ve člunu

Král široce rozkročený na papyrovém člunu se právě chystá vrhnout harpunu. Lovené zvíře není zobrazeno, zřejmě se však jedná o hrocha, jenž v mýtu o Horovi ztělesňuje boha Sutecha. Sošky tedy pravděpodobně zobrazují krále jako boha Hora, jehož roli pak zesnulý faraon může převzít v pohřebním rituálu. Stočená bronzová smyčka v králově levé ruce symbolizuje lano harpuny, jež se po jejím odhození rozvine.

 Soška krále s hornoegyptskou korunou a dvě sošky krále s dolnoegyptskou korunou

Všechny tři královské sošky drží žezlo ve tvaru důtek a na jejich podstavci je napsáno Tutanchamonovo trůnní jméno. Provedením dvou sošek držících v levici zahnutou hůl prozrazuje, že se jedná o dvojici, z nichž každá má na hlavě jednu z korun egyptských zemí. Rysy jejich obličeje se však liší od Tutanchamonovy tváře a jejich rozměry odpovídají amarnskému stylu. Zjevně tedy nebyly původně určeny pro Tutanchamonův pohřební rituál, ale byly pro tohoto krále použity dodatečně. Rysy obličeje třetí sošky s rovnou holí a dolnoegyptskou korunou naopak odpovídají tváři krále v dětském věku. K této sošce však nebyl objeven odpovídající protějšek s hornoegyptskou korunou.