Zbraně

Lov a válka patřily k faraónovým povinnostem – válčení s nepřáteli Egypta a pobíjení dravé zvěře bylo přirovnáváno k boji proti chaosu. Ačkoliv není potvrzeno, že by se Tutanchamon osobně účastnil bojů, je v souladu s egyptským obrazem panovníka líčen jako vítězný vojevůdce. Proto je jeho hrobka plná nejrůznějších bohatě zdobených zbraní té nejvyšší kvality.

K lovu ptáků sloužily jak vracející se, tak nevracející se bumerangy a podobné vrhací zbraně; lov samotný byl považován nejen za královskou kratochvíli, ale v mytologickém pojetí byl zároveň vykládán jako pobíjení nepřátel. Nalezené modely bumerangů však sloužily pouze k rituálním účelům, neboť je nebylo možné skutečně vrhat. Takzvaná „truhlice s hračkami“ v Tutanchamonově hrobce však obsahovala mimo jiné i dva praky, které mladý král mohl využívat při lovu ptáků a jiných malých zvířat.

Stejně jako i dříve tvořili také v době Nové říše hlavní složku starověkých armád ‚Blízkého východu tradiční pěší vojáci ozbrojení válečnou sekerou, kopím a štítem. V Tutanchamonově hrobce se žádné válečné sekery nenašly, objeveny však byly čtyři bytelně vyrobené a potenciálně použitelné štíty potažené zvířecí kůží a dále ještě čtyři čistě obřadní kusy vyrobené za využití techniky prolamování. Kyje, jichž bylo v hrobce nalezeno celkem třináct, byly v této době jakožto pěchotní zbraně již zastaralé, ovšem přinejmenším v případě bohatě zdobených kusů se opět jednalo o předměty ceremoniální povahy. Dobové zbraně jsou zastoupeny především dvěma použitelnými zahnutými meči zvanými chápeš, z nichž jeden má dětské rozměry. Obě dýky nalezené u mumie, jež jsou skutečnými řemeslnými skvosty, lze spíše než za zbraně považovat za součást královského ornátu. Dýky, kyje, štíty a luky nenacházíme pouze v královských hrobkách, ale též v pohřební výbavě vysoce postavených hodnostářů.

 Zdá se, že válečné vozy, pocházející původně z Přední Asie, v Egyptě zdomácněly až za doby Hyksóských panovníků (kolem roku 1650 př. n. l.). Jednotky válečných vozů za doby Nové říše zajistily egyptským armádám dosud nevídanou mobilitu a údernost. Posádku těchto bytelných, leč zároveň lehkých dvoukolových vozů tvořili vždy dva bojovníci – vozataj a lukostřelec. Obrazy faraonů, kteří v plné rychlosti střílí z luku po nepřátelích a vůz řídí pomocí popruhů ovinutých kolem boku, proto vůbec neodpovídají historické zkušenosti.

Tutanchamonova hrobka obsahovala šest vozů, které byly rozloženy na jednotlivé díly. Jejich osy byly přeříznuty, jelikož by se jinak do hrobky nevešly. Pět z těchto vozů je dnes znovu složeno – tři z nich byly určeny spíše pro vojenské přehlídky, zbylé dva byly pravděpodobně využívány k lovu. Všechny patří k novějšímu typu vozů, jejichž kola mají šest paprsků. Královské výjezdy na přehlídkovém voze byly především v amarnském období považovány za pozemskou paralelu pouti slunečního boha po obloze.

Hlavní zbraní egyptských střelců na válečných vozech byl luk vyrobený z lepených vrstev dřeva, rohoviny a kůže, jenž vynikal mimořádnou průrazností. Tutanchamon vlastnil úctyhodných 29 kusů těchto takzvaných reflexních luků různých velikostí. Menší z nich bezpochyby používal ještě v dětském věku. V pohřební komoře byly však většinou umístěny jednoduché luky vyrobené z jediného kusu dřeva – pravděpodobně proto, že tradičně tvořily součást pohřební výbavy a neodmyslitelně patřily k řádnému pohřbu.

 Štít zobrazující zabití lva

Originál ze dřeva a zlata

v. 88 cm, š. 55 cm

Uprostřed tohoto obřadního štítu zabíjí král Tutanchamon lva. I když král může sám vystupovat jako lev, zde symbolizuje šelma, kterou Tutanchamon ulovil, zvířata z pouště, a tím i chaos a nepřátele Egypta. Kopcovitá krajina, v níž se oba nacházejí, je variantou hieroglyfu s významem „cizí země“. Nápis na štítu srovnává vítězného panovníka s bohem války Monturem a za králem celou scénu střeží Nechbet, ochranná bohyně Horního Egypta.

 Štít s králem na trůnu

Tématem tohoto obřadního štítu je království a čas vlády. Drahocenný královský ornát se skládá z dlouhé suknice, pláště vyrobeného z peří a dolnoegyptské koruny ozdobené čelenkou se symbolem hada urea. V rukou král drží panovnické insignie, berlu a důtky. Vedle krále jsou zobrazeny dva palmové listy, do nichž je vyřezáno nekonečné množství let jeho vlády (jeden list je dnes odlomen). Pod hieroglyfem ve tvaru koše, značícím „slavnost“, sedí dva ptáci rechyt, kteří symbolizují Tutanchamonovy poddané.

Štít s králem na trůně

Dekorace tohoto obřadního štítu se v mírně pozměněné kompozici shoduje s paralelním kusem. Motivem obou štítů je království a doba vlády. Králův ornát se skládá z šatů vyrobených z pepří a červené koruny Dolního Egypta. Znaky své královské moci – žezla ve tvaru pastýřské berly a důtek – drží faraon před hrudí. Postavu krále také lemují další důtky s pštrosím peřím a stvoly s bezpočtem zářezů symbolizujícími roky.

Pouzdro na luky

Originál ze dřeva potaženým lněným plátnem a štukaturou., částečně pozlacený a zdobený obarvenou kůrou a kůží, d. 153 cm

Trojhranné pouzdro na luky bylo postaveno na výšku v pokladnici hrobky. Uvnitř byly nalezeny tři reflexní luky, jež lze vyjmout skrze víko umístěné vpravo nahoře. Pouzdro je vyrobeno ze dřeva a potažené lněným plátnem a štukaturou. Obě strany jsou bohatě vykládány výplněmi z obarvené kůry a na každém boku je umístěna zlatá ozdoba, na níž je vyražen motiv krále střílejícího na svém loveckém voze z luku a doprovázeného psy. Na intarziích je zobrazena lovná zvěř z pouště – zajíci afričtí, hyeny žíhané, antilopy oryx, buvolci stepní a kozorožci. Některá zvířata jsou již zasažena šípy, jiná prchají, další už leží na zemi nebo je strhávajíc psi.

Reflexní luk

Tento reflexní luk byl nalezen ve svazku s dalšími luky, šípy, vějíři a holemi v přístěnku hrobky. Je potažený březovou kůrou a nad i pod rukojetí se střídají dekorativní zóny ze šachovnicově uspořádaných kosočtverců, pásů s kosočtvercovým a pletencovými vzorem i motivy šachovnice. Těmito vzory jsou na obou stranách rukojeti olemována také dvě dekorativní pole na přední a zadní straně luku, na nichž je vyobrazen motiv kozorožce a koně ozdobeného peřím.